Dron není jen letecký pohled. AirView z Českých Budějovic mění způsob, jak se měří a řídí stavby
Aktualizováno: 15. 7.
Příběh Miroslava Štaubra a Marka Růžka ze společnosti AirView, která vyvíjí platformu AVAG pro práci s daty z dronů
Když se řekne dron, většina lidí si představí hezké záběry z výšky do rodinného videa z dovolené, někteří možná ještě realitní video. Jenže pro Miroslava Štaubra a Marka Růžka ze společnosti AirView je dron především nástroj pro sběr dat.
AirView už několik let ukazuje, že drony ve stavebnictví nejsou jen moderní doplněk, ale praktická technologie, která dokáže šetřit čas, zpřesnit měření a pomoci stavbyvedoucím, geodetům, projektantům i investorům lépe rozhodovat.
Od spuštění projektu Drony na stavbu na začátku roku 2021 firma testuje, zkoumá a posouvá možnosti využití dronů ve stavebních projektech. V roce 2022 začala ve spolupráci s ČVUT budovat cloudovou platformu AVAG, kde se technologie dronů propojuje s chytrým zpracováním geoprostorových dat a fotogrammetrie.
Dnes AVAG používají nebo testují uživatelé z více než 60 zemí. A příběh firmy z Českých Budějovic ukazuje, že technologické inovace nemusí vznikat jen v Praze, Brně nebo zahraničí. Mohou vznikat i v jižních Čechách — z praxe, z terénu a z konkrétní potřeby lidí na stavbách.
Jméno: Miroslav Štaubr
Projekt / firma: AirView s.r.o. / AVAG
Místo: Soběslav / České Budějovice
Obor: Dronové mapování / fotogrammetrie / geoprostorová data / stavebnictví
Role: CEO & co-owner AirView s.r.o.
Rok spuštění projektu Drony na stavbu: 2021
Rok zahájení vývoje platformy AVAG: 2022
Web: air-view.cz / avagpro.com
LinkedIn: Miroslav Štaubr
Jméno: Marek Růžek
Projekt / firma: AirView s.r.o. / AVAG
Místo: Veselí nad Lužnicí / České Budějovice
Obor: Dronové technologie / vývoj softwaru / 2D a 3D data / stavebnictví
Role: CEO & co-owner AirView s.r.o. / CTO AVAG
Rok spuštění projektu Drony na stavbu: 2021
Rok zahájení vývoje platformy AVAG: 2022
Web: air-view.cz / avagpro.com
LinkedIn: Marek Růžek
Poslechnout si rozhovor - PŘIPRAVUJEME
Tento rozhovor si můžete také poslechnout jako audioverzi, namluvenou AI.
Jak jste se vlastně k dronům dostali? Kdy přišel moment, kdy jste si řekli, že by z toho mohl být byznys?
Miroslav Štaubr:Na začátku to bylo tak, že jsme s Markem podnikali v jiném odvětví. Vydělali jsme nějaké peníze a nechtěli jsme si je jen rozdělit a jít domů. Říkali jsme si, že bychom je mohli posunout dál do něčeho nového.
Marek tehdy přišel s nápadem: koupíme si dron. Tak jsme si ho koupili. A pak přišla otázka: co dál? Co s ním vlastně budeme dělat?
Marek Růžek:Měl jsem vždycky blízko k technologiím, takže jsem začal zkoumat zahraničí a dívat se, k čemu se drony používají. Zjistil jsem, že s nimi jdou vytvářet různé 3D modely a další výstupy, které jsou opravdu zajímavé.
Když jsme si to s Mírou ukázali, byli jsme tím fascinovaní. Řekli jsme si, že tohle je cesta. Něco, co bychom chtěli představit i tady u nás.
Nechtěli jste jít cestou klasických fotek a videí z dronu?
Miroslav Štaubr:Ne úplně. Samozřejmě, dron pořizuje fotografie nebo videa, ale nás více zajímala technologická cesta.
Zjistili jsme například, že dron lze nastavit tak, aby létal autonomně. Zadáte mu dráhu, on letí a sbírá data. Tehdy jsme si to možná představovali trochu jednodušeji. Že si pořídíme auto, budeme pít kávu a dron za nás odpracuje práci. Tak jednoduché to samozřejmě nebylo.
Ale fascinovalo nás, že dron může fungovat jako nástroj pro sběr dat. Nejen jako kamera.
Jak důležité bylo načasování? Byla tehdy technologie dronů ve stavebnictví už běžná?
Marek Růžek:Na západě už se tyto technologie používaly, například fotogrammetrie. Tam jsme mohli hodně čerpat inspiraci.
Miroslav Štaubr:Když jsme ale přišli za prvními firmami tady, lidé sice věděli, že se s dronem dá něco dělat, ale celé to bylo v plenkách. Byla to prakticky netknutá půda.
Marek Růžek:Byla tam velká nedůvěra. Přesvědčit stavební firmu, aby změnila způsob uvažování a místo klasického postupu zkusila měření dronem, bylo tehdy skoro sci-fi. Nevěřili tomu. Ale byli jsme urputní a nakonec jsme je přesvědčili.
Co byl první velký zlom?
Marek Růžek:V roce 2017 jsme zaměřili jednu dálnici. Za jeden den jsme posbírali data z několika kilometrů stavby a najednou to začalo dávat smysl.
Miroslav Štaubr:Ještě předtím jsme řešili, jakou cestou se vydat. Věděli jsme, že chceme do průmyslu a k technologiím. Zvažovali jsme zemědělství, protože v něm jsme předtím podnikali, a také stavebnictví.
Nakonec jsme se rozhodli pro stavebnictví. Ukázalo se, že to byla výhoda. Zemědělství je hodně konzervativní, stavebnictví také, ale progres tam byl mnohem větší. Od té doby jako firma děláme zaměřování staveb pomocí dronů.
Jak z této zkušenosti vznikla potřeba vyvíjet vlastní aplikaci AVAG?
Miroslav Štaubr:Na infrastrukturních projektech začala vznikat velká potřeba aplikace. Standardní geodetické protokoly se často předávaly stavařům jako A4, PDF nebo papír. Lidé s tím byli zvyklí pracovat.
Jenže nám pod rukama vznikala velmi hodnotná data. Ortofota, digitální modely terénu, digitální modely povrchu, 3D mračna bodů. Bylo to obrovské datové bohatství a my jsme měli potřebu ho stavařům nějak předat.
Problém byl, že neexistovala platforma, přes kterou by se tak velká data dala jednoduše předat a použít. Bavíme se o několika gigabajtech dat. To nás frustrovalo, a tak jsme se rozhodli začít vyvíjet vlastní cloudovou aplikaci AVAG.
Díky ní jsme schopni data předat zákazníkovi. Nebo si zákazník může vytvářet vlastní data, nahrát je do aplikace a dál s nimi pracovat.
Pomohlo vám, že jste se zaměřili úzce právě na stavebnictví?
Marek Růžek:Ano. V jednu dobu se nám stávalo, že nám někdo zavolal a pozval nás na akci s tím, že si vybírali různé firmy v České republice. Říkali nám: vy jste jiní, protože píšete, že děláte jen stavebnictví. Všichni ostatní píšou, že dělají úplně všechno.
Ukázalo se, že náš úzký use case je výhoda. A právě znalost stavebnictví a praxe ze staveb vedla i k vývoji AVAGu.
Co bylo na vytvoření takové aplikace technicky nejtěžší?
Miroslav Štaubr:Těžké bylo skoro všechno. Na začátku jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme. A kdyby nám tehdy někdo řekl, co všechno nás čeká, možná bychom do toho nikdy nešli.
Marek Růžek:Myslím, že takhle podnikání často funguje. Člověk tak trochu neví, do čeho jde. Má nějakou vizi a postupně překračuje jednotlivé překážky.
Kdyby měl na začátku křišťálovou kouli a viděl sto tisíc překážek dopředu, možná by si to rozmyslel. My jsme překračovali jednotlivé kroky a díky tomu jsme tam, kde jsme dnes.
Existuje na světě hodně podobných aplikací?
Marek Růžek:Na celosvětovém trhu se dnes pohybujeme asi mezi pěti aplikacemi, se kterými se skutečně srovnáváme. Aplikací je víc, ale pokud jde o naše zaměření a možnosti, které dnes nabízíme v průmyslu, jsme opravdu na prstech jedné ruky.
A to mluvíme o celém světě. Svět o nás zatím tolik neví, i když zákazníky po světě už máme.
V čem je podle vás hlavní rozdíl nebo konkurenční výhoda AVAGu?
Miroslav Štaubr:Podle mě je to v tom, jak pracujeme s daty. Od začátku se pohybujeme na infrastrukturních projektech a víme, co zákazníci potřebují. Víme, jak potřebují vyhodnocovat progres výstavby a co jim máme v aplikaci nabídnout.
Dnes už to není jen o dronech. Umožňujeme kombinovat různé zdroje dat — drony, ruční skenery, statické skenery, projektová data a další podklady. Zákazník má všechno v jednom internetovém okně a může s daty pracovat komplexně.
Marek Růžek:Rádi říkáme, že aplikace vznikla na stavbě. A je to pravda. My jsme se na stavbě pohybovali, mluvili jsme s lidmi a v aplikaci jsou promítnuté požadavky stavbyvedoucích a lidí, kteří s těmi daty skutečně pracují.
Není to nástroj, který někdo vymyslel v kanceláři a říkal si, co by asi lidé na stavbě mohli chtít. Funkce vznikaly z praxe.
Co vlastně dron na stavbě reálně dokáže?
Miroslav Štaubr:Samotný dron je v podstatě jen pěšák. Je to sběrač dat. Samozřejmě záleží na typu dronu, protože jiné jsou hobby drony a jiné průmyslové, ale podstatné je to, co se děje potom.
Když se bavíme o fotogrammetrii, dron v podstatě sbírá fotografie. Je potřeba vědět, jak je správně nasbírat. Z těch fotografií je potom možné vytvořit například 3D model terénu.
A právě s tím zákazník pracuje. Může si udělat řez terénem, propojit aktuální stav s projektovými daty a vidět, kolik ještě zbývá nasypat nebo odtěžit.
Marek Růžek:Dron změří všechno, co vidí. To je pro stavební firmy, které s tím dříve nepracovaly, někdy těžko uchopitelné.
Dříve poslaly geodeta, který zaměřil konkrétní oblast. Vznikl protokol nebo výkres a s tím se pracovalo. Dnes vznikne 3D model a vy vidíte všechno, kam dron dohlédl.
Navíc vzniká historie. Můžete porovnávat současný stav s historickým a dohledat věci, které byste klasickou metodou třeba vůbec neměli zaměřené.
Jak velká je časová úspora oproti klasickému měření?
Marek Růžek:Jeden kilometr liniové stavby dnes dron zvládne zaměřit přibližně za 15 minut.
Miroslav Štaubr:Když jde člověk a měří, musí vystihnout aktuální tvar stavby. Musí zaměřit hrany, paty a další body a potom se ty body propojují, aby vznikl tvar terénu.
Dronu nastavíte autonomní misi, on proletí daný úsek, sebere data a máte zaměřený kilometr. Samozřejmě je potom potřeba data zpracovat a připravit do aplikace, ale samotné zaměření trvá přibližně 15 minut na kilometr.
Co na to geodeti? Nemají strach, že jim drony vezmou práci?
Marek Růžek:Geodeti jsou šťastní.
Miroslav Štaubr:Přesně tak. Tohle je v uvozovkách černá práce, kterou často dělat nechtějí. Běhat po dlouhých úsecích a počítat kubíky není to nejzajímavější z geodetické práce.
Jejich práce je důležitá například na mostech, inženýrských objektech a odborných částech stavby. Dron jim může pomoci odebrat rutinní část práce.
Kdo ze stavebních dat těží nejvíc?
Marek Růžek:V první řadě stavbyvedoucí. Ten je přesně na úrovni, kde se propojuje činnost na stavbě, projektová část a realizační část. Je prostředníkem mezi projektem a skutečnou stavbou.
Když má v ruce nástroj, kde okamžitě vidí každé místo stavby a může si ho promítnout vůči projektu, je to pro něj zásadní. Během minuty může zjistit, jestli má odvést 100 000 kubíků materiálu, nebo už jen 500 kubíků. To mu pomáhá rozhodovat, kolik techniky použije.
Na vyšší úrovni z dat těží management, který řeší postup stavby vůči investorovi. AVAG nabízí i etapové porovnávání staveb. Říkáme, že od vrátného až po generálního ředitele si v tom každý najde to svoje.
Miroslav Štaubr:Na infrastrukturních projektech se podílí hodně lidí. Nejsou tam jen dělníci a stavbyvedoucí, ale také management, geodeti, subdodavatelé, projektanti a další profese.
Data mohou být užitečná pro všechny. Když například stavba narazí na nestabilní horninu nebo geologický problém, aktuální data z dronu se dají rychle předat projektantovi. Ten může projekt upravit a stavba se nemusí zastavit.
Jak je to s přesností? Je chybovější dron, nebo geodet?
Marek Růžek:Je potřeba se na to dívat jiným úhlem. Geodet nemůže na jednom metru čtverečním zaměřit stovky bodů. Zaměří třeba několik bodů a z nich vystihne povrch.
Dron vidí všechno. Na jednom metru čtverečním může být třeba 500 bodů. Díky tomu dokáže velmi přesně zmodelovat povrch, včetně detailů, jako je vyjetá kolej od nákladního auta.
Miroslav Štaubr:Je ale důležité říct, že na infrastrukturních projektech spolu všichni spolupracují. Není to tak, že by dron někoho nahrazoval. Naopak díky AVAGu stavbu propojujeme se subdodávkami a profesemi, které se na ní podílejí.
U kubatur nebo oficiálních podkladů má stále zásadní roli geodetický protokol. Dronová data a klasická geodézie se doplňují.
Jak dlouho trvá, než mohou lidé na stavbě s daty reálně pracovat?
Marek Růžek:Ve chvíli, kdy dron sedne na zem, vezmete data a nahrajete je do AVAGu nebo podobného softwaru, bavíme se o řádu hodin.
U 17 kilometrů liniové stavby můžete mít data druhý den ráno v 8 hodin připravená k práci. Když člověk přijde do kanceláře, může si udělat analýzu a vyrazit do terénu.
Je zajímavé, že největší provoz v AVAGu u liniových staveb bývá často od šesti do půl osmé ráno. To je čas, kdy si lidé sednou k počítači, projdou si data a pak vyrážejí na stavbu.
Co v AVAGu lidé používají nejčastěji?
Miroslav Štaubr:Než se začne stavět, existuje projekt. Ten říká, kam se má stavba dostat. Když pak máte aktuální data z dronu, můžete je velmi snadno porovnat s projektem.
V AVAGu máte obě vrstvy na sobě. Uživatel si udělá řez a okamžitě vidí aktuální stav i projektovou hladinu. Vidí, kolik zbývá nasypat nebo vykopat. Vidí kubatury a může podle toho plánovat techniku.
Na stavbách se přesouvají miliony kubíků zeminy. Díky aktuálním datům je možné být mnohem efektivnější.
Dá se AVAG nebo práce s drony využít i mimo stavebnictví?
Miroslav Štaubr:Používání dronů v průmyslu je dnes poměrně rozšířené. Když jsme začínali, u nás to ještě tak běžné nebylo, ale za tu dobu se to hodně posunulo.
V energetice mohou drony nést termokameru. U fotovoltaických panelů díky tomu vidíte, jestli dávají nebo nedávají výkon. Dříve se to muselo obcházet ručně, dnes lze fotovoltaický park nalétnout dronem.
V zemědělství mohou drony nést multispektrální kamery. Díky nim zemědělec vidí stav porostu a může přesněji rozhodnout, kde použít více nebo méně hnojiva či postřiku.
Drony využíváme také pro projektanty. Umíme zaměřit oblast, vytvořit výškopis a podklady v centimetrovém rozlišení. Ortofoto v rozlišení jeden centimetr na pixel je něco úplně jiného než běžný pohled z mapových služeb.
Nestačí si prostě koupit dron a udělat si data vlastními silami?
Miroslav Štaubr:Často se setkáváme s tím, že někdo řekne: Franta létá, tak to proletí. A někdy to opravdu takhle začne. Jenže často to zkolabuje po prvním nebo druhém letu, protože Franta zrovna nemá čas, je jinde nebo data nejsou pořízená správně.
Je potřeba rozlišovat, jestli tu službu někdo dělá opravdu profesionálně. My neděláme jen sběr dat. Rádi drony do firem také zavádíme, školíme piloty, řešíme legislativu a učíme lidi sbírat data přímo na stavbě.
Stavbyvedoucí má ale hlavně stavět stavbu. Není jeho práce dlouhodobě zajišťovat všechno kolem dronů. Na menší dílčí úseky si stavba může dron využít sama, ale když potřebuje nalétat 20 kilometrů kvůli fakturaci, je lepší, aby to řešil někdo, kdo se tím profesionálně zabývá.
Kde berete inspiraci pro další vývoj AVAGu?
Marek Růžek:Na začátku jsme měli obrovské štěstí na tým. Složil se nám tým lidí, o kterých si dnes dovolím říct, že jsou to absolutní talenty.
Nejsou to jen programátoři, kteří udělají, co jim člověk řekne. Mají přesah a dokázali měnit naše vize v realitu. Dělají to dodnes.
Nedávno nám například představovali nové 3D prostředí, na kterém intenzivně pracují. Ještě před rokem bychom si možná řekli, že něco takového není možné. A dnes už je to překonané.
Miroslav Štaubr:Tohle nikdy neskončí. Technologie jdou pořád dopředu. Zejména v oblasti 3D je neuvěřitelné sledovat, kam se věci posouvají.
Bude budoucnost hlavně o lepších kamerách, nebo spíš o tom, co s daty dokážeme dělat?
Marek Růžek:Jsou obory, kde je potřeba ještě větší rozlišení, třeba milimetrové. Například u letištních drah se zkoumají defekty runwayí. Tam se řeší jiné použití a jiná míra detailu.
U stavebnictví ale bude důležité hlavně to, jak se s daty pracuje. Technologie jako ruční skenery nebo laserové skenery se stávají dostupnějšími. Stejně jako si před lety nikdo neuměl představit, že dron bude součástí auta stavbyvedoucího, za pár let může být běžnou výbavou také laserový skener.
Na co se osobně nejvíc těšíte?
Marek Růžek:Na naše nové 3D.
Miroslav Štaubr:Já se těším na to, že se tyto technologie budou na stavbách čím dál víc využívat. Že je stavbyvedoucí budou mít k dispozici úplně běžně.
Stejně jako má dnes skoro každý doma svinovací metr, budou mít lidé na stavbách k dispozici technologie pro sběr dat. Bude to normální součást práce a posune to stavebnictví i další průmyslová odvětví dopředu.
Do toho samozřejmě vstupuje umělá inteligence, vyhodnocování dat a automatizace. Hardware, tedy samotné drony, je dnes relativně dostupný. V průmyslovém využití se bavíme třeba o investici kolem 100 000 korun, což pro stavby nebo průmyslové firmy není zásadní částka. Důležité bude hlavně to, jak se bude dál pracovat s daty.
O společnosti AirView a platformě AVAG
AirView s.r.o. je českobudějovická společnost zaměřená na využití dronů ve stavebnictví, geodézii a práci s geoprostorovými daty. Firma poskytuje služby sběru a zpracování dat z dronů a drží nejvyšší oprávnění pro letecké mapování.
Od začátku roku 2021 rozvíjí projekt Drony na stavbu, jehož cílem je posouvat využití dronů ve stavebních projektech. V roce 2022 začala ve spolupráci s ČVUT budovat cloudovou platformu AVAG.
AVAG je cloudová platforma pro práci s daty z dronů. Umožňuje fotogrammetrické zpracování s využitím vlícovacích bodů, import vlastních zpracovaných dat, práci s ortomozaikami, digitálními modely povrchu a mračny bodů, výpočty objemů, tvorbu cut/fill map, porovnávání aktuálních dat s projektovanými povrchy a další pokročilé analýzy.
Platformu si už vyzkoušeli uživatelé z více než 60 zemí. Jejím cílem je zpřístupnit práci s dronovými daty odkudkoliv, kdykoliv a komukoliv, kdo potřebuje vidět, měřit a řídit své projekty přesněji a efektivněji.
Znáte někoho, kdo zanechává svou stopu v jižních Čechách?
Podnikatele, řemeslníka, výrobní firmu, technologa, inovátora, kulturní osobnost nebo člověka, jehož příběh by neměl zapadnout?
Dejte nám tip na další rozhovor pro Jihočeskou stopu.
Doporučit osobnost
Komentáře